Voir aussi : misto

Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du vieux slave мѣсто, město (« lieu, endroit »), doublet de město (« cité »).

Adverbe modifier

místo \miːstɔ\

  1. À la place de, au lieu de.
    • Půjdu tam místo tebe.
      j'irai à ta place.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif místo místa
Génitif místa míst
Datif místu místům
Accusatif místo místa
Vocatif místo místa
Locatif místě
ou místu
místech
Instrumental místem místy

místo neutre

  1. Endroit, lieu.
    • Opuštěné místo.
      endroit désert.
  2. Place.
    • To je moje místo.
      c'est ma place.
    • na místě. (locatif, variante de místu)
      sur place.
  3. Lieu.
    • Místo nehody.
      lieu de l'accident.
  4. Emplacement.
    • Stavební místo.
      chantier, emplacement à bâtir.

Dérivés modifier

Prononciation modifier

Références modifier