poslední
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Apparenté au slovaque posledný. De po (« après »), de sled (« suite », « succession »), avec le suffixe adjectival -ní. Le « dernier » est « ce qui suit après tout le reste » → voir posléze, « enfin ».
Adjectif modifier
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
poslední | |||
vocatif
|
poslední | ||||
accusatif
|
posledního | poslední | |||
génitif
|
posledního | poslední | posledního | ||
locatif
|
posledním | poslední | posledním | ||
datif
|
poslednímu | poslední | poslednímu | ||
instrumental
|
posledním | poslední | posledním | ||
pluriel | nominatif
|
poslední | |||
vocatif
|
poslední | ||||
accusatif
|
poslední | ||||
génitif
|
posledních | ||||
locatif
|
posledních | ||||
datif
|
posledním | ||||
instrumental
|
posledními |
poslední \pɔslɛdɲiː\ (comparatif : poslednější, superlatif : nejposlednější)
- Dernier.
- přiběhl poslední.
- le dernier est arrivé.
- nejposlednější novinky.
- les toutes dernières nouvelles.
- ty pak velice ponižovati se musíš: on bude přednější a ty poslednější.
- přiběhl poslední.
Antonymes modifier
Apparentés étymologiques modifier
Prononciation modifier
- tchèque : écouter « poslední [pɔslɛdɲiː] »
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001