soubor

Breton

Forme de verbe

soubor \ˈsuː.bɔr\

1. Impersonnel du futur de l’indicatif du verbe soubañ.

Variantes dialectales

• (Vannetais) soubaher

Tchèque

Étymologie

→ voir sou- et brát : « ce qui est pris ensemble ».

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	soubor	soubory
Génitif	souboru	souborů
Datif	souboru	souborům
Accusatif	soubor	soubory
Vocatif	soubore	soubory
Locatif	souboru	souborech
Instrumental	souborem	soubory

soubor \Prononciation ?\ masculin

1. Ensemble.
   • Stravinskij dlouho zvažoval instrumentaci baletu Svatba. Jelikož chtěl, aby dílo znělo „mechanicky“, rozhodl se pro neobvyklé řešení čtyř klavírů a souboru bicích nástrojů.
2. (Informatique) Fichier informatique.
   • čtení, zápis do souboru na příslušné pozice.

Dérivés

• baletní soubor

Apparentés étymologiques

• sbor

Prononciation

• (Région à préciser) : écouter « soubor [Prononciation ?] »