věrný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave вѣрьнъ, věrĭnŭ qui donne aussi la variante věren → voir víra et -ný ; comparez avec věřen, le participe passif de věřit.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	věrný		věrná	věrné
	vocatif	věrný		věrná	věrné
	accusatif	věrného	věrný	věrnou	věrné
	génitif	věrného		věrné	věrného
	locatif	věrném		věrné	věrném
	datif	věrnému		věrné	věrnému
	instrumental	věrným		věrnou	věrným
pluriel	nominatif	věrní	věrné		věrná
	vocatif	věrní	věrné		věrná
	accusatif	věrné			věrná
	génitif	věrných
	locatif	věrných
	datif	věrným
	instrumental	věrnými

věrný \ˈvjɛrniː\ (comparatif : věrnější, superlatif : nejvěrnější)

1. Fidèle.
   • věrný přítel.

Antonymes

• nevěrný, infidèle

Dérivés

• věrnost, fidélité

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage