říkanka

Tchèque

Étymologie

De říkat (« dire »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	říkanka	říkanky
Génitif	říkanky	říkanek
Datif	říkance	říkankám
Accusatif	říkanku	říkanky
Vocatif	říkanko	říkanky
Locatif	říkance	říkankách
Instrumental	říkankou	říkankami

říkanka \Prononciation ?\ féminin

1. Comptine, ritournelle.
   • Eeny, meeny, miny, moe je anglická dětská říkanka.

Synonymes

• říkadlo