řečnický
Tchèque modifier
Étymologie modifier
Adjectif modifier
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
řečnický | řečnická | řečnické | |
| vocatif
|
řečnický | řečnická | řečnické | ||
| accusatif
|
řečnického | řečnický | řečnickou | řečnické | |
| génitif
|
řečnického | řečnické | řečnického | ||
| locatif
|
řečnickém | řečnické | řečnickém | ||
| datif
|
řečnickému | řečnické | řečnickému | ||
| instrumental
|
řečnickým | řečnickou | řečnickým | ||
| pluriel | nominatif
|
řečničtí | řečnické | řečnická | |
| vocatif
|
řečničtí | řečnické | řečnická | ||
| accusatif
|
řečnické | řečnická | |||
| génitif
|
řečnických | ||||
| locatif
|
řečnických | ||||
| datif
|
řečnickým | ||||
| instrumental
|
řečnickými | ||||
řečnický \ˈr̝ɛt͡ʃɲɪt͡skiː\ masculin
- Rhétorique, oratoire.
- řečnická otázka, question rhétorique.
- Za dobu, co jsem v Poslanecké sněmovně, od tohoto řečnického pultu takové hulvátství ještě nezaznělo. — (Respekt.cz)
- Depuis que je suis à l’Assemblée, je n’ai rien entendu de si vulgaire sortir du perchoir.