nácek

Tchèque modifier

(sens 1) Du prénom Ignác (voir ce mot) et resuffixation diminutive en -ek.

(sens 2) De nacista (voir ce mot) et resuffixation diminutive en -ek.

nácek \naːt͡sɛk\ masculin

(Familier) Bide, bidon.
- To jsem si zase napral nácka,“ zafuněl spokojeně pan Čvančara.
- Hledal, co by kochalo oko, ucho, jazyk a jak by nácka napral. (Frost, 1862)

nácek \naːt͡sɛk\ masculin

(Politique) (Argot) Nazillon.
- «To nebudeme mít špatnou zimu», řekla najednou «a měla by být pořádná. Bodejť že by měla být pořádná. Rusáci to vydrží a náckům to nahne kvartýr.» (Ivan Osvald, 1966)
- Náckové měli v Praze sraz. Les nazillons se sont réunis à Prague
- Příchozí mávl rukou: «Při tomhle psím počasí jsou náckové rádi, že sedí pod střechou svých automobilů a že nic nevidí a neslyší.»
- «To neměl dělat,» zavrtěl Clément kloboučkem. «Vražda zůstane vraždou, třebas šlo o nácka. Ale povídejte to komunistům...» «Il n’aurait pas du le faire,» Clément hocha la tête. «Un meurtre ne cesse pas d’être meurtre même s’il s’agissait d’un nazi. Cependant racontez tout ça aux communistes...» (Zd. Pluhař, 1964)
(Familier) (Vieilli) Sot, abruti, malpoli.
- Šesterák těžce nesl, že se kolega (Břevno) ničím nevyznamenává... Tak ho pod stolem kopal do kotníku a huhlal: «Tak koukej dát něco k lepšímu, ať se jeden za tebe nemusí stydět, ty nácku» (Karel Poláček, 1922)