Tchèque modifier

Étymologie modifier

Dérivé de agnostik, avec le suffixe -ský.

Adjectif modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

agnostický agnostická agnostické
vocatif

agnostický agnostická agnostické
accusatif

agnostického agnostický agnostickou agnostické
génitif

agnostického agnostické agnostického
locatif

agnostickém agnostické agnostickém
datif

agnostickému agnostické agnostickému
instrumental

agnostickým agnostickou agnostickým
pluriel nominatif

agnostičtí agnostické agnostická
vocatif

agnostičtí agnostické agnostická
accusatif

agnostické agnostická
génitif

agnostických
locatif

agnostických
datif

agnostickým
instrumental

agnostickými

agnostický \aɡnɔstɪt͡skiː\ (comparatif : agnostičtější, superlatif : nejagnostičtější)

  1. Agnostique.
    • Hugo vyznával pravoslaví a lamentoval nad agnostickým postojem svého přítele.
      Hugo professait l'orthodoxie et se lamentait sur l'attitude agnostique de son ami.
    • Můj tatínek byl agnostický prvorepublikán. O Bohu zřejmě příliš nepřemýšlel, leda snad jako o symbolu moci. Proto si ho nedokázal představit jinak než jako všudypřítomného leč liknavého četníka.— (Švanda, Pavel (2006): Paměť esejisty. Brno: Atlantis.)
      Mon père était un républicain de la Première République [tchécoslovaque] agnostique. Il ne pensait probablement pas beaucoup à Dieu, sauf peut-être comme un symbole de pouvoir. C'est pourquoi il ne pouvait pas l'imaginer autrement que comme le gendarme omniprésent mais hésitant.

Références modifier