bělící

Tchèque

Étymologie

De bělit (« blanchir »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	bělící
	vocatif	bělící
	accusatif	bělícího	bělící
	génitif	bělícího		bělící	bělícího
	locatif	bělícím		bělící	bělícím
	datif	bělícímu		bělící	bělícímu
	instrumental	bělícím		bělící	bělícím
pluriel	nominatif	bělící
	vocatif	bělící
	accusatif	bělící
	génitif	bělících
	locatif	bělících
	datif	bělícím
	instrumental	bělícími

bělící \ˈbjɛliːt͡siː\

1. Blanchissant.
   • Náš úspěšný výrobek je zubní pasta bělící bez peroxidu.

     …dentifrice blanchissant sans peroxyde.

Variantes

• bělicí

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage