balamutit
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Du vieux slave[1] qui donne le russe баламутить, balamutiť, le polonais bałamucić ; c’est un ancien composé dont les étymons se retrouvent, en tchèque, dans blábolit (« blablater »), balalajka et motat (« emmêler, tourner »), rmoutit (« dépiter »).
Verbe modifier
balamutit \balamʊcɪt\ imperfectif (perfectif : obalamutit) (voir la conjugaison)
- Tromper, manipuler.
- „A mají tam divoké osly,“ dodával plavec, „pruhované černě a bíle na způsob tygrů.“ Biskup zvedl podezřivě oči. „Ty, nechceš nás balamutit? Kdopak kdy viděl pruhované osly? Jedna věc mi je divná, Giovanni… — (Karel Čapek, Kniha apokryfů)
Synonymes modifier
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- ↑ Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001