Voir aussi : Deni, deni, déni, dení, dènī

TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

De dít (« avoir lieu ») avec le suffixe -ení.

Nom commun Modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif dění dění
Vocatif dění dění
Accusatif dění dění
Génitif dění dění
Locatif dění děních
Datif dění děním
Instrumental děním děními

dění \Prononciation ?\ neutre

  1. Événement, processus.
    • Historie je dění, které proběhlo v minulosti.
      L'histoire est un événement qui s'est déroulé dans le passé.