dění

Voir aussi : Deni, deni, déni, dení, dènī

Tchèque

Étymologie

De dít (« avoir lieu ») avec le suffixe -ení.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	dění	dění
Génitif	dění	dění
Datif	dění	děním
Accusatif	dění	dění
Vocatif	dění	dění
Locatif	dění	děních
Instrumental	děním	děními

dění \Prononciation ?\ neutre

1. Événement, processus.
   • Historie je dění, které proběhlo v minulosti.

     L'histoire est un événement qui s'est déroulé dans le passé.