definitivní
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Du latin definitivus avec le suffixe -ní.
Adjectif modifier
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
definitivní | |||
vocatif
|
definitivní | ||||
accusatif
|
definitivního | definitivní | |||
génitif
|
definitivního | definitivní | definitivního | ||
locatif
|
definitivním | definitivní | definitivním | ||
datif
|
definitivnímu | definitivní | definitivnímu | ||
instrumental
|
definitivním | definitivní | definitivním | ||
pluriel | nominatif
|
definitivní | |||
vocatif
|
definitivní | ||||
accusatif
|
definitivní | ||||
génitif
|
definitivních | ||||
locatif
|
definitivních | ||||
datif
|
definitivním | ||||
instrumental
|
definitivními |
definitivní \dɛfɪnɪtɪvɲiː\ (comparatif : definitivnější, superlatif : nejdefinitivnější)
- Définitif.
- Rozbití francouzské armády a rozdrcení Maginotovy linie je současně symbolem zhroucení starého světa a starého myšlení, je to definitivní porážka liberalistického kapitalismu a falešné demokracie. — (Alois Eliáš, Do práce pro nový svět)
- …c’est la défaite définitive de…
- Rozbití francouzské armády a rozdrcení Maginotovy linie je současně symbolem zhroucení starého světa a starého myšlení, je to definitivní porážka liberalistického kapitalismu a falešné demokracie. — (Alois Eliáš, Do práce pro nový svět)
Synonymes modifier
- (En bon tchèque) konečný
Antonymes modifier
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage