duchovní

Tchèque

Étymologie

Composé de duch, -ov et -ní.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	duchovní
	vocatif	duchovní
	accusatif	duchovního	duchovní
	génitif	duchovního		duchovní	duchovního
	locatif	duchovním		duchovní	duchovním
	datif	duchovnímu		duchovní	duchovnímu
	instrumental	duchovním		duchovní	duchovním
pluriel	nominatif	duchovní
	vocatif	duchovní
	accusatif	duchovní
	génitif	duchovních
	locatif	duchovních
	datif	duchovním
	instrumental	duchovními

duchovní \dʊxɔvɲiː\

1. (Religion) Spirituel.
   • Duchovní otec, père spirituel.
   • Islámský předpis pro duchovní život člověka zaručuje, je-li věrně uplatňován, maximální kladné výsledky v oblasti duchovního růstu člověka a jeho zralosti.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• duševní

Dérivés

• duchovno

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	duchovní	duchovní
Génitif	duchovní	duchovní
Datif	duchovní	duchovním
Accusatif	duchovní	duchovní
Vocatif	duchovní	duchovní
Locatif	duchovní	duchovních
Instrumental	duchovním	duchovními

duchovní \dʊxɔvɲiː\ masculin inanimé

1. (Religion) Ecclésiastique, (En particulier) prêtre.
   • Sdružení katolických duchovních, association des prêtres catholiques.

Synonymes

• klerik

Apparentés étymologiques

• duchovenstvo (clergé)

Hyponymes

• děkan
• kanovník
• kaplan
• kněz (prêtre)
• mnich (moine)
• pastor
• páter (père)
• prelát
• probošt
• vikář

Prononciation

• Brno-venkov (Tchéquie) : écouter « duchovní [Prononciation ?] »

Voir aussi

• duchovní sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage