hrubka

Tchèque

Étymologie

De hrubý (« gros ») avec le suffixe -ka.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	hrubka	hrubky
Génitif	hrubky	hrubek
Datif	hrubce	hrubkám
Accusatif	hrubku	hrubky
Vocatif	hrubko	hrubky
Locatif	hrubce	hrubkách
Instrumental	hrubkou	hrubkami

hrubka \ɦrʊpka\ féminin

1. Bourde, faute grossière.
   • V komentáři byly překlepy i hrubka, jaké by se měl žák prvního stupně základní školy vyhnout. — (Za maturanty zdrcené ze slohovek se bijí rodiče, 18 juin 2012)

Synonymes

• hrubice

Vocabulaire apparenté par le sens

• chyba (« faute »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage