jemný

Tchèque

Étymologie

Ancien dérivé de jmout (« prendre ») avec le sens de « facile [à prendre], aisé », de là « fin, délicat » → voir příjemný, « aimable ».

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	jemný		jemná	jemné
	vocatif	jemný		jemná	jemné
	accusatif	jemného	jemný	jemnou	jemné
	génitif	jemného		jemné	jemného
	locatif	jemném		jemné	jemném
	datif	jemnému		jemné	jemnému
	instrumental	jemným		jemnou	jemným
pluriel	nominatif	jemní	jemné		jemná
	vocatif	jemní	jemné		jemná
	accusatif	jemné			jemná
	génitif	jemných
	locatif	jemných
	datif	jemným
	instrumental	jemnými

jemný \Prononciation ?\ (comparatif : jemnější, superlatif : nejjemnější)

1. Fin, délicat.
   • šifonový velur je jemný osnovní samet s žebrovitými pruhy ve směru útku.

   • Padák je zařízení z jemné, lehké a pevné látky určené ke zpomalení objektu při jeho pohybu v atmosféře prostřednictvím odporu vzduchu.

Antonymes

• hrubý

Dérivés

• jemně
• jemnost

Prononciation

• (Région à préciser) : écouter « jemný [Prononciation ?] »

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage