kněz
Étymologie
modifier- Du vieux slave кънѧѕь, kъnędzь emprunté au germanique *kuningaz (« chef, roi ») → voir König en allemand. De cette racine est également issu kníže (« prince »).
Nom commun
modifier| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kněz | knězi |
| Génitif | kněze | knězů |
| Datif | knězi | knězům |
| Accusatif | kněze | kněze |
| Vocatif | knězi | knězi |
| Locatif | knězi | knězích |
| Instrumental | knězem | knězi |
kněz \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : kněžka)
- (Religion) Prêtre, guide spirituel.
- Posláním kněze je především předsedat slavení eucharistie, sloužit božímu lidu hlásáním božího slova, slavit uprostřed něho svátosti. (Wikipedie)