Tchèque modifier

Étymologie modifier

Apparenté à homole[1] (« petit cône, pain de sucre »), à[2] kmen (« tronc »), du vieux slave komoly qui donne le russe комолый (ru) (« écorné ») lui-même « probablement[3] » apparenté au lituanien šmúlas (« écorné »), au grec ancien κεμάς, kemás (« jeune daim [sans andouiller] ») mais le maintien du \k\ en slave (au lieu de \ʃ\ pose problème).

Adjectif modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

komolý komolá komolé
vocatif

komolý komolá komolé
accusatif

komolého komolý komolou komolé
génitif

komolého komolé komolého
locatif

komolém komolé komolém
datif

komolému komolé komolému
instrumental

komolým komolou komolým
pluriel nominatif

komolí komolé komolá
vocatif

komolí komolé komolá
accusatif

komolé komolá
génitif

komolých
locatif

komolých
datif

komolým
instrumental

komolými
 
Pětiboký komolý jehlan

komolý \ˈkomoliː\ (comparatif : komolejší, superlatif : nejkomolejší)

  1. Tronqué.
    • Komolý kužel.
      Cône tronqué.
    • Komolý jehlan.
      (Géométrie) pyramide tronquée.

Dérivés modifier

Références modifier