Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du polonais naczelnik (« chef, celui qui est à la tête, au front »)[1] apparenté à čelo (« front »), au slovène čelnik (« fronteau »).

Nom commun 1 modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníci
Génitif náčelníka náčelní
Datif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelníkům
Accusatif náčelníka náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníci
Locatif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on peut dire : náčelní, náčelnice)

  1. (Ethnologie) Chef tribal.
    • Indiánský náčelník.
      Chef indien.
  2. (Militaire) Chef, général en chef.
    • Náčelník generálního štábu.
      Général en chef de l’état-major.

Synonymes modifier

Nom commun 2 modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníky
Génitif náčelníku náčelní
Datif náčelníku náčelníkům
Accusatif náčelník náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníky
Locatif náčelníku náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin inanimé

  1. (Habillement) Serre-tête, bandeau frontal, diadème.

Synonymes modifier

Voir aussi modifier

  • náčelník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001