neúplný

Tchèque

Étymologie

De ne- et plný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	neúplný		neúplná	neúplné
	vocatif	neúplný		neúplná	neúplné
	accusatif	neúplného	neúplný	neúplnou	neúplné
	génitif	neúplného		neúplné	neúplného
	locatif	neúplném		neúplné	neúplném
	datif	neúplnému		neúplné	neúplnému
	instrumental	neúplným		neúplnou	neúplným
pluriel	nominatif	neúplní	neúplné		neúplná
	vocatif	neúplní	neúplné		neúplná
	accusatif	neúplné			neúplná
	génitif	neúplných
	locatif	neúplných
	datif	neúplným
	instrumental	neúplnými

neúplný \ˈnɛuːpl̩niː\ (comparatif : neúplnější, superlatif : nejneúplnější)

1. Incomplet.
   • Rozlišuje se indukce úplná a neúplná. Toto rozdělení zavedl už Aristoteles, který se indukcí zabýval např. ve své práci Druhé analytiky.

Dérivés

• neúplně
• neúplnost