oběh

Tchèque

Étymologie

Déverbal de obíhat, oběhnout (« courir autour ») ; voir běh (« course »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	oběh	oběhy
Génitif	oběhu	oběhů
Datif	oběhu	oběhům
Accusatif	oběh	oběhy
Vocatif	oběhu	oběhy
Locatif	oběhu	obězích
Instrumental	oběhem	oběhy

oběh \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Circulation.
   • Krevní oběh.

     Circulation sanguine.

Dérivés

• oběhový
• oběžník
• oběžný

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage