oblíbenkyně

Tchèque

Étymologie

Dérivé de oblíbený (« favori, apprécié »), avec le suffixe -kyně.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	oblíbenkyně	oblíbenkyně
Génitif	oblíbenkyně	oblíbenkyní
Datif	oblíbenkyni	oblíbenkyním
Accusatif	oblíbenkyni	oblíbenkyně
Vocatif	oblíbenkyně	oblíbenkyně
Locatif	oblíbenkyni	oblíbenkyních
Instrumental	oblíbenkyní	oblíbenkyněmi

oblíbenkyně \Prononciation ?\ féminin (pour un homme, on dit : oblíbenec)

1. Favorite, chouchou.
   • Élisa Bonaparte nebyla právě oblíbenkyní Napoleonovou (neměl rád příliš inteligentní a schopné ženy).

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage