Tchèque modifier

Étymologie modifier

Ancien déverbal de odvětit (« répondre, répliquer ») → voir od- et věta.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif odveta odvety
Génitif odvety odvet
Datif odvetě odvetám
Accusatif odvetu odvety
Vocatif odveto odvety
Locatif odvetě odvetách
Instrumental odvetou odvetami

odveta \Prononciation ?\ féminin

  1. Représailles, vengeance.
    • …tato obrovská masa, probuzena vztekem a touhou po odvetě, prahnoucí po pomstě… — (František Sokol-Tůma, Na šachtě)
  2. (Sport) Revanche.
    • Plzeňské mužstvo čeká ve středu odveta.
      L'équipe de Plzeň aura sa revanche mercredi.

Synonymes modifier

Dérivés modifier