Tchèque modifier

Étymologie modifier

Déverbal de opřít.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif opora opory
Génitif opory opor
Datif opoře oporám
Accusatif oporu opory
Vocatif oporo opory
Locatif opoře oporách
Instrumental oporou oporami

opora \Prononciation ?\ féminin

  1. Appui, soutien, secours, support.
    • Hůl nebo hůlka je obvykle rovná tyč, sloužící jako opora při chůzi.
    • Prátelé mi byli velkou oporou, spoléhal jsem na ně celý život.
      Mes amis m'ont beaucoup soutenu, j'ai compté sur eux toute ma vie.

Prononciation modifier

Références modifier