TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

De poučit, poučovat ; voir učit (« enseigner »).

Adjectif Modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

poučný poučná poučné
vocatif

poučný poučná poučné
accusatif

poučného poučný poučnou poučné
génitif

poučného poučné poučného
locatif

poučném poučné poučném
datif

poučnému poučné poučnému
instrumental

poučným poučnou poučným
pluriel nominatif

pouční poučné poučná
vocatif

pouční poučné poučná
accusatif

poučné poučná
génitif

poučných
locatif

poučných
datif

poučným
instrumental

poučnými

poučný \Prononciation ?\ (comparatif : poučnější, superlatif : nejpoučnější)

  1. Instructif.
  2. Édifiant.
    • Nejzajímavější a pro návštěvníka nejpoučnější byly expozice z botanických zahrad.

Apparentés étymologiquesModifier

RéférencesModifier