pracovitý

TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

 Dérivé de pracovat (« travailler ») avec le suffixe -itý.

Adjectif Modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

pracovitý pracovitá pracovité
vocatif

pracovitý pracovitá pracovité
accusatif

pracovitého pracovitý pracovitou pracovité
génitif

pracovitého pracovité pracovitého
locatif

pracovitém pracovité pracovitém
datif

pracovitému pracovité pracovitému
instrumental

pracovitým pracovitou pracovitým
pluriel nominatif

pracovití pracovité pracovitá
vocatif

pracovití pracovité pracovitá
accusatif

pracovité pracovitá
génitif

pracovitých
locatif

pracovitých
datif

pracovitým
instrumental

pracovitými

pracovitý \Prononciation ?\ (comparatif : pracovitější, superlatif : nejpracovitější)

  1. Travailleur.
    • Babička byla ze všech nejpracovitější.

RéférencesModifier