pracovitý

Tchèque

Étymologie

Dérivé de pracovat (« travailler »), avec le suffixe -itý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	pracovitý		pracovitá	pracovité
	vocatif	pracovitý		pracovitá	pracovité
	accusatif	pracovitého	pracovitý	pracovitou	pracovité
	génitif	pracovitého		pracovité	pracovitého
	locatif	pracovitém		pracovité	pracovitém
	datif	pracovitému		pracovité	pracovitému
	instrumental	pracovitým		pracovitou	pracovitým
pluriel	nominatif	pracovití	pracovité		pracovitá
	vocatif	pracovití	pracovité		pracovitá
	accusatif	pracovité			pracovitá
	génitif	pracovitých
	locatif	pracovitých
	datif	pracovitým
	instrumental	pracovitými

pracovitý \Prononciation ?\ (comparatif : pracovitější, superlatif : nejpracovitější)

1. Travailleur.
   • Babička byla ze všech nejpracovitější.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage