Étymologie

modifier
Du néerlandais rijk.

Adjectif

modifier

Prononciation

modifier

Étymologie

modifier
Du néerlandais rijk.

Adjectif

modifier

Étymologie

modifier

Nom commun

modifier

ryk \rɨk\ masculin inanimé

  1. Cri rauque.
    • Ani ryku, ani kwiku, sans un bruit.

Synonymes

modifier

Prononciation

modifier

Références

modifier

    Étymologie

    modifier

    Nom commun

    modifier
    Cas Singulier Pluriel
    Nominatif ryk ryky
    Génitif ryku ry
    Datif ryku rykům
    Accusatif ryk ryky
    Vocatif ryku ryky
    Locatif ryku rycích
    Instrumental rykem ryky

    ryk \rɪk\ masculin inanimé

    1. (Poétique) Cri rauque.
      • Toť zářná hodina, kdy hustou travou
        se žene v cvalu s psů divokých vřavou,
        ve křiku, ryku, v krvi, lání, děsu
        a v dešti šípů s lukem nataženým,
        a v změti vlasů, s prsem obnaženým
        nezdolná Artemida, úžas lesů!
         (José-María de Heredia, Honba, traduit par Jaroslav Vrchlický, 1893)
        La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

    Synonymes

    modifier

    Dérivés

    modifier

    Références

    modifier