Étymologie

modifier
Du vieux slave скѫпъ, skǫpъ.

Adjectif

modifier
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

skoupý skoupá skoupé
vocatif

skoupý skoupá skoupé
accusatif

skoupého skoupý skoupou skoupé
génitif

skoupého skoupé skoupého
locatif

skoupém skoupé skoupém
datif

skoupému skoupé skoupému
instrumental

skoupým skoupou skoupým
pluriel nominatif

skoupí skoupé skoupá
vocatif

skoupí skoupé skoupá
accusatif

skoupé skoupá
génitif

skoupých
locatif

skoupých
datif

skoupým
instrumental

skoupými

skoupý \skɔʊ̯piː\ (comparatif : skoupější, superlatif : nejskoupější)

  1. Avare.
    • je skoupý na slovo.
      Il est avare de ses mots.
    • Starý miloušek začíná být skoupým. Co bys řekla, že nechce poctivému člověku ani přívětivého slova darovat? A víš proč? Jiná Bětka prý mu vlezla do ucha a prožírá prý se mu teď jako škvor až k srdci. — (Josef Kajetán Tyl, Růže z keře nízkého)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

modifier

Dérivés

modifier

Références

modifier