Tchèque modifier

Étymologie modifier

De s-, kutit et -ek.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif skutek skutky
Génitif skutku skut
Datif skutku skutkům
Accusatif skutek skutky
Vocatif skutku skutky
Locatif skutku skutcích
ou skutkách
Instrumental skutkem skutky

skutek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Acte, fait, action.
    1. (Droit) Le ou les fait(s) établi(s) sur lequel se fonde un jugement.
      • Každý trestný čin nevyhnutelně musí být skutkem (pojem čin je zde synonymem skutku), ovšem ne každý skutek musí být trestným činem, jedním skutkem může být spácháno více trestných činů. — (Wikipedie)

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Prononciation modifier

Voir aussi modifier

  • skutek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001