sloučený

TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

Participe passif adjectivé de sloučit.

Adjectif Modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

sloučený sloučená sloučené
vocatif

sloučený sloučená sloučené
accusatif

sloučeného sloučený sloučenou sloučené
génitif

sloučeného sloučené sloučeného
locatif

sloučeném sloučené sloučeném
datif

sloučenému sloučené sloučenému
instrumental

sloučeným sloučenou sloučeným
pluriel nominatif

sloučení sloučené sloučená
vocatif

sloučení sloučené sloučená
accusatif

sloučené sloučená
génitif

sloučených
locatif

sloučených
datif

sloučeným
instrumental

sloučenými

sloučený \Prononciation ?\

  1. Composé, agrégé, fusionné.
    • Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice namísto Staré Strašnice a Nové Strašnice.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

DérivésModifier