soutěžící
Étymologie
modifier- De soutěžit (« concourir »).
Adjectif
modifier| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | soutěžící | |||
| vocatif | soutěžící | ||||
| accusatif | soutěžícího | soutěžící | |||
| génitif | soutěžícího | soutěžící | soutěžícího | ||
| locatif | soutěžícím | soutěžící | soutěžícím | ||
| datif | soutěžícímu | soutěžící | soutěžícímu | ||
| instrumental | soutěžícím | soutěžící | soutěžícím | ||
| pluriel | nominatif | soutěžící | |||
| vocatif | soutěžící | ||||
| accusatif | soutěžící | ||||
| génitif | soutěžících | ||||
| locatif | soutěžících | ||||
| datif | soutěžícím | ||||
| instrumental | soutěžícími | ||||
soutěžící \ˈsou̯cɛʒiːt͡siː\
Nom commun
modifiersoutěžící \ˈsou̯cɛʒiːt͡siː\ masculin et féminin identiques (se décline comme le masculin animé ou le féminin ci-dessus)
Références
modifier- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage