soutěžící
TchèqueModifier
ÉtymologieModifier
- De soutěžit (« concourir »).
Adjectif Modifier
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
soutěžící | |||
vocatif
|
soutěžící | ||||
accusatif
|
soutěžícího | soutěžící | |||
génitif
|
soutěžícího | soutěžící | soutěžícího | ||
locatif
|
soutěžícím | soutěžící | soutěžícím | ||
datif
|
soutěžícímu | soutěžící | soutěžícímu | ||
instrumental
|
soutěžícím | soutěžící | soutěžícím | ||
pluriel | nominatif
|
soutěžící | |||
vocatif
|
soutěžící | ||||
accusatif
|
soutěžící | ||||
génitif
|
soutěžících | ||||
locatif
|
soutěžících | ||||
datif
|
soutěžícím | ||||
instrumental
|
soutěžícími |
soutěžící \Prononciation ?\
- Concourant, compétiteur.
- všechna soutěžící družstva.
Nom commun Modifier
soutěžící \Prononciation ?\ masculin et féminin identiques (se décline comme le masculin animé ou le féminin ci-dessus)
- Compétiteur, compétitrice.
- všechny soutěžící.
- všechny soutěžící.
RéférencesModifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage