specialita
Étymologie
modifier- Du latin specialitas (« qualité distinctive »).
Nom commun
modifier| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | specialita | speciality |
| Génitif | speciality | specialit |
| Datif | specialitě | specialitám |
| Accusatif | specialitu | speciality |
| Vocatif | specialito | speciality |
| Locatif | specialitě | specialitách |
| Instrumental | specialitou | specialitami |
specialita \Prononciation ?\ féminin
- (Droit) Particularité (antonyme : subsidiarita).
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
- (Cuisine) Spécialité culinaire.
Metternich dal příkaz šéfkuchaři, aby připravil nějakou specialitu pro výjimečné hosty. Šéfkuchař byl ale právě nemocný, a tak se rozkaz dostal až k Franzovi Sacherovi a ten si vymyslel tuto znamenitou pochoutku čokoládovou polevou a meruňkovou marmeládou. Od té doby je Sacher jednou z nejznámějších kulinářských specialit Vídně.
Apparentés étymologiques
modifierVocabulaire apparenté par le sens
modifier- zvláštnost, spécialité, particularité