spokojený

TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

Participe passif de spokojit se (« se contenter ») : « contenté ».

Adjectif Modifier

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

spokojený spokojená spokojené
vocatif

spokojený spokojená spokojené
accusatif

spokojeného spokojený spokojenou spokojené
génitif

spokojeného spokojené spokojeného
locatif

spokojeném spokojené spokojeném
datif

spokojenému spokojené spokojenému
instrumental

spokojeným spokojenou spokojeným
pluriel nominatif

spokojení spokojené spokojená
vocatif

spokojení spokojené spokojená
accusatif

spokojené spokojená
génitif

spokojených
locatif

spokojených
datif

spokojeným
instrumental

spokojenými

spokojený \Prononciation ?\ (comparatif : spokojenější, superlatif : nejspokojenější)

  1. Content, satisfait.

AntonymesModifier

DérivésModifier

Apparentés étymologiquesModifier