stydlivý

Tchèque

Étymologie

Il tient son sens de stydět (« avoir honte »), proprement dérivé de stydl, avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	stydlivý		stydlivá	stydlivé
	vocatif	stydlivý		stydlivá	stydlivé
	accusatif	stydlivého	stydlivý	stydlivou	stydlivé
	génitif	stydlivého		stydlivé	stydlivého
	locatif	stydlivém		stydlivé	stydlivém
	datif	stydlivému		stydlivé	stydlivému
	instrumental	stydlivým		stydlivou	stydlivým
pluriel	nominatif	stydliví	stydlivé		stydlivá
	vocatif	stydliví	stydlivé		stydlivá
	accusatif	stydlivé			stydlivá
	génitif	stydlivých
	locatif	stydlivých
	datif	stydlivým
	instrumental	stydlivými

stydlivý \ˈstɪdlɪviː\ (comparatif : stydlivější, superlatif : nejstydlivější)

1. Timide.
   • modelka s pověstí jedné z nejstydlivějších.

Dérivés

• stydlivost

Apparentés étymologiques

• stud

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage