Voir aussi : tvar

Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du vieux slave тварь, tvarĭ (« création, créature »), ancien déverbal de tvořit, tvářit → voir tvor, tvar et tovar.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif tvář tváře
Génitif tváře tváří
Datif tváři tvářím
Accusatif tvář tváře
Vocatif tváři tváře
Locatif tváři tvářích
Instrumental tváří tvářemi

tvář \tvaːr̝̊\ féminin

  1. Face, figure, visage.
    • Ta dívka má krásnou tvář.
      Cette jeune fille a un joli visage.
    • tváří v tvář, face à face.
    1. (Par métonymie) Joue.
      • Na tváři má pihu.
    2. (Par métonymie) Homme, être humain.
      • Na ulici potkávám samé neznámé tváře.
        Dans la rue, je croise toujours les mêmes personnes.
  2. (Soutenu) Forme, aspect.
    • tvář krajiny.
      L’aspect du paysage.
  3. (Soutenu) Aspect réel de quelque chose.
    • vůdcova pravá tvář.
      Le vrai visage du chef.

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Prononciation modifier

Anagrammes modifier

Voir aussi modifier

  • tvář sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier