ustavičný
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Apparenté au polonais ustawiczny ; voir ustavit pour le radical et stálý pour le sens.
Adjectif modifier
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
ustavičný | ustavičná | ustavičné | |
| vocatif
|
ustavičný | ustavičná | ustavičné | ||
| accusatif
|
ustavičného | ustavičný | ustavičnou | ustavičné | |
| génitif
|
ustavičného | ustavičné | ustavičného | ||
| locatif
|
ustavičném | ustavičné | ustavičném | ||
| datif
|
ustavičnému | ustavičné | ustavičnému | ||
| instrumental
|
ustavičným | ustavičnou | ustavičným | ||
| pluriel | nominatif
|
ustaviční | ustavičné | ustavičná | |
| vocatif
|
ustaviční | ustavičné | ustavičná | ||
| accusatif
|
ustavičné | ustavičná | |||
| génitif
|
ustavičných | ||||
| locatif
|
ustavičných | ||||
| datif
|
ustavičným | ||||
| instrumental
|
ustavičnými | ||||
ustavičný \ʊstavɪt͡ʃniː\ (comparatif : ustavičnější, superlatif : nejustavičnější)
- Incessant, continu.
- K tomu zeď v kostele, kdež Václav byl zabit, jako ustavičný bezbožnosti té svědek, od té krve, kterouž pokropena byla, žádnou lidskou prací otřína neb obmyta býti nemohla. — (Jan Amos Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české)
Synonymes modifier
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001