Tchèque modifier

Étymologie modifier

Déverbal de vyhrát (« gagner »).

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif výhra výhry
Génitif výhry výher
Datif výhře výhrám
Accusatif výhru výhry
Vocatif výhro výhry
Locatif výhře výhrách
Instrumental výhrou výhrami

výhra \Prononciation ?\ féminin

  1. Action de gagner.
    • Plzeňský záložník se výrazně podílel na výhře nad Olomoucí.
  2. Gain, ce qui est gagné.
    • V pasivní loterii je výše hlavní výhry a výše ostatních cen stanovena pevně předem.

Synonymes modifier

Antonymes modifier

Dérivés modifier

Prononciation modifier