vikář

Tchèque

Étymologie

Du latin vicarius.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vikář	vikáři
Génitif	vikáře	vikářů
Datif	vikáři	vikářům
Accusatif	vikáře	vikáře
Vocatif	vikáři	vikáři
Locatif	vikáři	vikářích
Instrumental	vikářem	vikáři

vikář \Prononciation ?\ masculin animé

1. (Religion) Vicaire.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Hyperonymes

• duchovní

Voir aussi

• vikář sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)