Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du vieux slave[1] qui donne le russe баламутить, balamutiť, le polonais bałamucić ; c’est un ancien composé dont les étymons se retrouvent, en tchèque, dans blábolit (« blablater »), balalajka et motat (« emmêler, tourner »), rmoutit (« dépiter »).

Verbe modifier

balamutit \balamʊcɪt\ imperfectif (perfectif : obalamutit) (voir la conjugaison)

  1. Tromper, manipuler.
    • „A mají tam divoké osly,“ dodával plavec, „pruhované černě a bíle na způsob tygrů.“ Biskup zvedl podezřivě oči. „Ty, nechceš nás balamutit? Kdopak kdy viděl pruhované osly? Jedna věc mi je divná, Giovanni… — (Karel Čapek, Kniha apokryfů)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Références modifier

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001