benevolentní

Tchèque

Étymologie

Du latin benevolens avec le suffixe -ní.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	benevolentní
	vocatif	benevolentní
	accusatif	benevolentního	benevolentní
	génitif	benevolentního		benevolentní	benevolentního
	locatif	benevolentním		benevolentní	benevolentním
	datif	benevolentnímu		benevolentní	benevolentnímu
	instrumental	benevolentním		benevolentní	benevolentním
pluriel	nominatif	benevolentní
	vocatif	benevolentní
	accusatif	benevolentní
	génitif	benevolentních
	locatif	benevolentních
	datif	benevolentním
	instrumental	benevolentními

benevolentní \bɛnɛvɔlɛntɲiː\ (comparatif : benevolentnější, superlatif : nejbenevolentnější)

1. Bienveillant, bénévolent, indulgent.
   • Benevolentní rozhodnutí.

     Décision indulgente.

Synonymes

• shovívavý, blahovolný

Dérivés

• benevolentně

Apparentés étymologiques

• benevolence

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage