bylinář

Tchèque

Étymologie

Dérivé de bylina (« herbe médicinale »), avec le suffixe -ář.

Nom commun 1

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	bylinář	bylináři
Génitif	bylináře	bylinářů
Datif	bylináři	bylinářům
Accusatif	bylináře	bylináře
Vocatif	bylináři	bylináři
Locatif	bylináři	bylinářích
Instrumental	bylinářem	bylináři

bylinář \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : bylinářka)

1. Herboriste.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

• rostlinář

Nom commun 2

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	bylinář	bylináře
Génitif	bylináře	bylinářů
Datif	bylináři	bylinářům
Accusatif	bylinář	bylináře
Vocatif	bylináři	bylináře
Locatif	bylináři	bylinářích
Instrumental	bylinářem	bylináři

bylinář \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Herbier.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

• rostlinopis, herbář

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage