drzý
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Du vieux slave дръзъ, drьzь qui donne le russe дерзкий, plus avant apparenté au grec ancien θράσος, thrásos (« courageux, téméraire »), le sanscrit धृष्णोति, dhṛṣṇoti (« être courageux, téméraire »).
Adjectif modifier
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
drzý | drzá | drzé | |
vocatif
|
drzý | drzá | drzé | ||
accusatif
|
drzého | drzý | drzou | drzé | |
génitif
|
drzého | drzé | drzého | ||
locatif
|
drzém | drzé | drzém | ||
datif
|
drzému | drzé | drzému | ||
instrumental
|
drzým | drzou | drzým | ||
pluriel | nominatif
|
drzí | drzé | drzá | |
vocatif
|
drzí | drzé | drzá | ||
accusatif
|
drzé | drzá | |||
génitif
|
drzých | ||||
locatif
|
drzých | ||||
datif
|
drzým | ||||
instrumental
|
drzými |
drzý \ˈdr̩ziː\ (comparatif : drzejší, superlatif : nejdrzejší)
- Impoli, impudent, impertinent.
Včera jsem byla na pohovoru a mám pocit, že tolik drzých otázek během hodiny snad ještě nikdo nezažil. To je fakt neskutečný!!!
Dérivés modifier
Références modifier
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage