hvězdopravec

Tchèque

Étymologie

Composé de hvězda (« étoile ») et de pravit (« dire »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	hvězdopravec	hvězdopravci
Génitif	hvězdopravce	hvězdopravců
Datif	hvězdopravci	hvězdopravcům
Accusatif	hvězdopravce	hvězdopravce
Vocatif	hvězdopravče	hvězdopravci
Locatif	hvězdopravci	hvězdopravcích
Instrumental	hvězdopravcem	hvězdopravci

hvězdopravec \Prononciation ?\ masculin animé

1. Astrologue.
   • Všichni panovníci si od nepaměti na svém dvoře vydržovali vědmy, jasnovidce a hvězdopravce.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• astrolog
• hvězdář

Dérivés

• hvězdopravecký
• hvězdopravectví

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage