klidný
Tchèque modifier
Étymologie modifier
Adjectif modifier
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
klidný | klidná | klidné | |
| vocatif
|
klidný | klidná | klidné | ||
| accusatif
|
klidného | klidný | klidnou | klidné | |
| génitif
|
klidného | klidné | klidného | ||
| locatif
|
klidném | klidné | klidném | ||
| datif
|
klidnému | klidné | klidnému | ||
| instrumental
|
klidným | klidnou | klidným | ||
| pluriel | nominatif
|
klidní | klidné | klidná | |
| vocatif
|
klidní | klidné | klidná | ||
| accusatif
|
klidné | klidná | |||
| génitif
|
klidných | ||||
| locatif
|
klidných | ||||
| datif
|
klidným | ||||
| instrumental
|
klidnými | ||||
klidný \klɪdniː\ (comparatif : klidnější, superlatif : nejklidnější)
- Calme, non turbulent.
klidné dítě.
- un enfant calme.
- Calme, non bruyant.
Hledám ke koupi byt v klidné ulici.
- Je cherche à acheter un appartement dans une rue calme.
- Calme, impassible, non troublé.
S klidným výrazem ve tváři sledoval jejich hádku.
- Il suivait leur engueulade avec un visage impassible.
Synonymes modifier
Antonymes modifier
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage