Kotava modifier

Étymologie modifier

Composé de ko et de trakú.

Verbe modifier

Personne Présent Passé Futur
1re du sing. kotrakú kotrakuyú kotrakutú
2e du sing. kotrakul kotrakuyul kotrakutul
3e du sing. kotrakur kotrakuyur kotrakutur
1re du plur. kotrakut kotrakuyut kotrakutut
2e du plur. kotrakuc kotrakuyuc kotrakutuc
3e du plur. kotrakud kotrakuyud kotrakutud
4e du plur. kotrakuv kotrakuyuv kotrakutuv
voir Conjugaison en kotava

kotrakú \kɔtraˈku\ ou \kotraˈku\ transitif

  1. Instruire, éduquer.

Prononciation modifier

Références modifier