Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du vieux slave qui donne le polonais oblicze, composé de ob- et líc, líce → voir лицо en russe, лик en bulgare.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif obličej obličeje
Génitif obličeje obličejů
Datif obličeji obličejům
Accusatif obličej obličeje
Vocatif obličeji obličeje
Locatif obličeji obličejích
Instrumental obličejem obličeji

obličej \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Face, visage.
    • Lemur bělohlavý má tmavý obličej, ušní boltce téměř zcela skryté pod hustou srstí a bílé obočí.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Prononciation modifier

Références modifier

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001