poručík
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Comparez avec le polonais porucznik, de poručit, « commander », le radical du mot est ruka, « main ».
Nom commun modifier
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | poručík | poručíci ou poručíkové |
| Génitif | poručíka | poručíků |
| Datif | poručíkovi ou poručíku |
poručíkům |
| Accusatif | poručíka | poručíky |
| Vocatif | poručíku | poručíci ou poručíkové |
| Locatif | poručíkovi ou poručíku |
poručících |
| Instrumental | poručíkem | poručíky |
poručík \Prononciation ?\ masculin animé
- (Militaire) Lieutenant.
- Poručík Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marocký sultán? To je odbytá veličina, utřel si pot z čela, a dívaje se zakalenýma očima na Švejka, zabručel: "Takhle jsem se ani v zimě nepotil. Souhlasíte s tím? Rozumíte mně?" — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1925)
- Poručík Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marocký sultán? To je odbytá veličina, utřel si pot z čela, a dívaje se zakalenýma očima na Švejka, zabručel: "Takhle jsem se ani v zimě nepotil. Souhlasíte s tím? Rozumíte mně?" — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1925)
Apparentés étymologiques modifier
- nadporučík, premier lieutenant
- podporučík, sous-lieutenant
Voir aussi modifier
- poručík sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
