Tchèque modifier

Étymologie modifier

Déverbal de rozkvétat, rozkvést (« fleurir, éclore ») voir květ (« fleur »).

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozkvět rozkvěty
Génitif rozkvětu rozkvětů
Datif rozkvětu rozkvětům
Accusatif rozkvět rozkvěty
Vocatif rozkvěte rozkvěty
Locatif rozkvětu rozkvětech
Instrumental rozkvětem rozkvěty

rozkvět \rɔskvjɛt\ masculin inanimé

  1. Floraison.
  2. (Sens figuré) Fleurissement, développement, éclosion.
    • Avšak objevivší se politický a národní život náš bohužel zase brzo po té po krátkém rozkvětu opětně utuchl.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Références modifier