vlastnictví

Tchèque

Étymologie

Dérivé de vlastník (« propriétaire »), avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vlastnictví	vlastnictví
Génitif	vlastnictví	vlastnictví
Datif	vlastnictví	vlastnictvím
Accusatif	vlastnictví	vlastnictví
Vocatif	vlastnictví	vlastnictví
Locatif	vlastnictví	vlastnictvích
Instrumental	vlastnictvím	vlastnictvími

vlastnictví \vlastɲɪt͡stviː\ neutre

1. (Droit) Possession, propriété.
   • soukromé vlastnictví, propriété privée.
   • veřejné vlastnictví, propriété publique.
   • osobní vlastnictví, biens propres, personnels.

Prononciation

• tchèque : écouter « vlastnictví [vlastɲɪt͡stviː] »