absurdní

Voir aussi : absurdni

Tchèque

Étymologie

Du latin absurdus, avec le suffixe -ní.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	absurdní
	vocatif	absurdní
	accusatif	absurdního	absurdní
	génitif	absurdního		absurdní	absurdního
	locatif	absurdním		absurdní	absurdním
	datif	absurdnímu		absurdní	absurdnímu
	instrumental	absurdním		absurdní	absurdním
pluriel	nominatif	absurdní
	vocatif	absurdní
	accusatif	absurdní
	génitif	absurdních
	locatif	absurdních
	datif	absurdním
	instrumental	absurdními

absurdní \ap.sʊrd.ɲiː\ neutre, masculin et féminin identiques

1. Absurde.
   • „Nastala absurdní situace, že bývalí emigranti, kteří před Pinochetem kdysi uprchli, se stali jeho právními obhájci.“ — (Mladá fronta DNES, 30.10.1998)

     Cette situation absurde s'est produite que d'anciens émigrants qui avaient autrefois fui à Pinochet sont devenus ses avocats.

Dérivés

• absurdno
• absurdnost

Apparentés étymologiques

• absurdita

Prononciation

• (Région à préciser) : écouter « absurdní [Prononciation ?] »