Tchèque modifier

Étymologie modifier

Déverbal de zvykat, zvyknout qui donne aussi zvyklý (« habitué »).

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif zvyk zvyky
Génitif zvyku zvy
Datif zvyku zvykům
Accusatif zvyk zvyky
Vocatif zvyku zvyky
Locatif zvyku zvycích
Instrumental zvykem zvyky

zvyk \zvɪk\ masculin

  1. Coutume.
  2. Habitude.
    • má ve zvyku si před spaním číst.
      avant de dormir, il lit selon son habitude.

Synonymes modifier

Antonymes modifier

Dérivés modifier

Références modifier